Pasivní dům není experiment

Ačkoli je jich v České republice jen poskrovnu, v sousedních zemích směrem na západ a na jih zažívají v posledních letech nebývalý boom. Jednotlivé kraje Rakouska a Německa je podporují ve svých rozvojových strategiích a programech, znají je všechny malé děti z pasivních mateřských škol, jejich obyvatelé si pochvalují komfortní a kvalitní bydlení, čerstvý vzduch a stabilní teplotu. Náklady na topení a ohřev dosahují pouze desetiny toho, co vydá na tepelnou energii sousední běžný dům. O čem je řeč? Přece o pasivních domech.

Domy téměř bez topení? Jde to!

Síla konceptu pasivního domu tkví v optimalizaci základních stavebních prvků – jednoduchý tvar budovy, orientace dle světových stran, izolace stěn, kvalitní výplně otvorů, ventilační systém s rekuperací vzduchu. Jejich kombinací lze dosáhnout stavu, kdy klasický vytápěcí systém ani náročné „ekologické“ technologie nejsou nutné. Na pokrytí tepelných ztrát stačí v zimním období malý zdroj tepla a dotápění teplým vzduchem.

Kritériem pro odlišení pasivního domu od nízkoenergetického nebo běžné, ne příliš úsporné, novostavby je spotřeba tepla na vytápění na m² vytápěné plochy za rok. Je-li dům postaven podle normy pro tepelnou ochranu budov, měl by spotřebovat na vytápění 80 až 150 kWh/m² za rok. U starší výstavby se však spotřeba tepla běžně pohybuje kolem neuvěřitelných 300 kWh/m² za rok, což připomíná topení s otevřenými okny. Nízkoenergetický dům musí mít roční spotřebu tepla na vytápění nižší než 50 kWh/m², pasivní dům méně než 15 kWh/m² vytápěné plochy. Ve srovnání s domem postaveným podle současných norem je tedy úspora tepla v pasivním domě zásadní a může dosáhnout až 90 % nákladů na vytápění.

Kde už stojí?

Zatímco v Německu již mají pasivní sídliště, veřejné i komerční administrativní stavby a pasivní domy se počítají na tisíce, v České republice najdeme budovy postavené v pasivním standardu jen v řádu desítek. Na jižní Moravě vyrostla kromě solitérů v Kníničkách u Brna, Ivanovicích, Rajhradu, v Moravském krasu či u Boskovic, také celá „řadovka“ v Židlochovicích. Největší soubor více než desítky jednotlivých rodinných pasivních domů byl zatím postaven v Libereckém kraji v Koberovech, další pasivní dům stojí v Rychnově. V ostatních krajích najdeme pasivní domy např. v Černošicích u Prahy, Nenačovicích u Berouna, v Kosoři, v obaci Zlatníky či Kostomlaty. Několik domů stojí v Jihočeském, Olomouckém nebo Zlínském kraji.

V současné době připravují stavbu pasivního domu například v Letovicích, v Hradčanech u Tišnova, na Vyškovsku nebo v Brně a okolí další rodiny, které se rozhodly myslet na budoucnost svých peněženek anebo na své pohodlí. Jižní Morava má přitom nejlepší klimatické podmínky pro rozšíření pasivní výstavby. Je zde nejvíce slunečních dnů v roce z celé České republiky.

Proč je pasivních domů stále tak málo?

Nechat si postavit pasivní dům není v českých podmínkách zatím jednoduché. Proč?

Tato technologie je zde teprve v začátcích, a proto je velmi těžké najít zkušené „domácí“ odborníky – od architektů a projektantů až po stavební firmy.
Někteří odborníci toto řešení dokonce odmítají. Nechce se jim měnit zavedené postupy a mají přirozenou nechuť ke změnám a novým technologiím.
Ačkoli se poptávka stavebníků po pasivních domech rychle zvyšuje a převyšuje nabídku (kterou tvoří hrstka architektů a projektantů), celková informovanost veřejnosti o možnostech a výhodách stavby pasivních domů je stále nízká.
Základem výstavby pasivního domu je pečlivost, kvalita a preciznost, důraz je kladen na odstranění nejmenších netěsností. Tomu určitě nenahrával nedávný stavební boom, kdy poptávka po bydlení byla natolik vysoká, že se stavělo velmi překotně a lidé koupili cokoli nehledě na kvalitu. Stavební firmy se nemusely snažit a do složitějších technologií se jim nechce. To se nyní může změnit.
Výběrová řízení na výstavbu veřejných budov nezahrnují kritérium nákladovosti provozu. Stavba, jejíž pořizovací cena je nízká, ale provoz energeticky náročný, se tak může v budoucnu daňovým poplatníkům pěkně prodražit.
Neznalost technologií a principů pasivního domu je příčinou umělého zvyšování cen u firem, které si jejich stavbu teprve „zkouší“. To je příčinou vzniku jedné z pověr, že investice do stavby pasivního domu je o mnoho dražší než stavba běžného domu.
Dalším omylem jsou názory, že pasivní dům musí být zakopán v zemi, že je zde zákaz otevírání oken, jejich provoz je technicky náročný nebo že větrací zařízení jsou příliš hlučná.

Pasivní domy mají zelenou aneb jak na dotace

Díky prodeji emisních povolenek se Česká republika dostane k balíku finančních prostředků, které musí investovat do úspor energií. V druhém dubnovém týdnu vyhlásil ministr životního prostředí Martin Bursík nový dotační program ZELENÁ ÚSPORÁM, který umožňuje financovat například zateplování stávajících rodinných domů nebo výstavbu nových pasivních domů.

„Centrum pasivního domu usilovalo o vznik podobného programu již 2 roky. Jsem proto velmi rád, že ministerstvu životního prostředí se podařilo program Zelená úsporám připravit a spustit. Paradoxně programu na úspory energie nahrává i současná doba hospodářské krize, která zvyšuje ochotu domácností spořit ve všech oblastech spotřeby včetně energie“, komentuje dotace ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.

„Naše poradenské centrum je připraveno poskytnout veřejnosti veškeré dostupné informace, týkající se technických podmínek výstavby pasivních domů či zateplování a pomoci lidem s administrací žádosti“, doplňuje odborný poradce Juraj Hazucha. A dále dodává: „Největší nápor nyní očekáváme na experty, kteří dokáží pasivní dům navrhnout a postavit. Pro ně jsme již nachystali sérii odborných seminářů o základech navrhování pasivního domu nebo na výpočet energetické náročnosti budov.“

Program se dělí na 4 oblasti podpory:

A. ZATEPLOVÁNÍ rodinných a bytových domů – je možné získat až 682,5 tis. Kč u RD a 162 tis. Kč na byt (max. však 50 % nákladů)

B. VÝSTAVBA nového rodinného nebo bytového PASIVNÍHO DOMU – je možné získat 220 tis. Kč na novostavbu pasivního rodinného domu nebo 140 tis. Kč na pasivní bytovou jednotku

C. získání OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE pro vytápění domu a ohřev vody (zdroje na biomasu, tepelná čerpadla nebo solární kolektory) – je možné získat až 80 tis. Kč na zdroj na biomasu nebo solárně-termické kolektory s přitápěním u RD (podpora je opět omezena procentem z celkových pořizovacích nákladů) nebo až 35 tis. Kč na solárně-termické kolektory s přitápěním na bytovou jednotku

D. získání BONUSU při kombinaci výše uvedených oblastí – činí 20 tis. Kč u RD a 50 tis. Kč při kombinaci opatření

Poskytovatelem dotace je Státní fond životního prostředí (SFŽP). Příjem žádostí o dotace bude zahájen na Den Země – ve středu 22. dubna 2009. Požádat o dotaci bude možné na krajských pracovištích SFŽP nebo na pobočkách pověřených bank. Banky, které budou žádosti administrovat, budou současně nabízet poskytnutí úvěru na pokrytí zbývající části investice. O dotaci z programu Zelená úsporám lze žádat jak před realizací opatření tak po ní (kromě opatření dokončených před 1. dubnem 2009).

Kdo pomůže propagaci pasivních domů v ČR?

K větší informovanosti odborné i laické veřejnosti o pasivních domech bylo založeno Centrum pasivního domu. Původně malé sdružení se za více než 4 roky rozrostlo o 43 členů v uznávanou organizaci v České republice i v zahraničí.

Centrum pasivního domu působí jako technologická platforma, kde se sdružují a potkávají Ti nejpovolanější – architekti, projektanti, stavební firmy, dodavatelé materiálů a technologických komponent pro pasivní domy.

Ačkoliv sdružení svou členskou základnu rozšiřuje každým rokem, získání členství není automatické. „Podporujícími členy sdružení se mohou stát pouze ty firmy či jednotlivci, kteří mají odborné znalosti, zkušenosti a splňují přísné požadavky spojené s projektováním a realizací stavby pasivního domu,“ říká Bárta a dodává, že „jen tak lze zaručit požadovanou kvalitu“.

Aktivity Centra pasivního domu

Centrum pasivního domu je iniciátorem vzdělávání, poradenství, informačních kampaní a výstav, provozovatelem informačního portálu, vydavatelem informačních publikací. Každým rokem pořádá v České republice mezinárodní konferenci Pasivní domy a v Brně provozuje poradnu.

Centrum pasivního domu usiluje o zvýšení nabídky komponent na trhu a zajištění odborného zázemí pro realizaci staveb zprostředkováním informací a znalostí mezi všemi, kteří se na výstavbě od samého počátku podílejí.

„K lepší orientaci v problematice pasivních domů jsme vytvořili nový informační portál, který významně rozšiřuje původní stránky http://www.pasivnidomy.cz/. Kromě základních odborných informací obsahuje zprávy o nejnovějším dění, databázi ověřených dodavatelů služeb a výrobků a v současné době rozšiřujeme seznam pasivních domů v celé České republice včetně jejich technických detailů,“ vypočítává odborník Centra pasivního domu Juraj Hazucha.

O Centru pasivního domu

Občanské sdružení Centrum pasivního domu je nevládní nezisková organizace, která propaguje možnosti úspor energií v soukromých i veřejných budovách formou podpory stavění v pasivním standardu. Sdružuje ověřené odborníky z nejrůznějších profesí, kteří realizují nebo dodávají komponenty pro pasivní domy. Sídlo má v Brně.

Cílem sdružení je prostřednictvím podpory výstavby pasivních domů:

1. zvyšovat kvalitu bydlení,
2. podporovat udržitelný rozvoj ve stavebnictví,
3. chránit životní prostředí.

Sdružení dosahuje svých cílů prostřednictvím následujících aktivit:

1. ovlivňování legislativního prostředí v souladu s cíli,
2. tvorba zájmových sítí – poradenských, vzdělávacích, realizačních,
3. informování o možnostech pasivního domu u novostaveb i u rekonstrukcí – poradenství, vzdělávací akce, konference, publikační činnost,
4. zajišťování kvality realizace pasivních domů, stavebních prvků a materiálů pro stavbu pasivních domů prostřednictvím ověřených dodavatelů,
5. zavedení systému certifikace pasivních domů a souvisejících výrobků a služeb,
6. podpora výzkumu a inovací,
7. medializace výsledků.