Nedílnou součástí moderní kuchyně je odsávač par, tzv. digestoř.Je to zařízení, které odsává páry a pachy vznikající při vaření, v případě plynových sporáků odvádí z místnosti i oxidy dusíku, vznikající jako důsledek hoření plynu. Odsávač par je tedy nejen dobrým pomocníkem v kuchyni, ale chrání i naše zdraví.
Odsávače můžeme rozdělit na vestavné, komínové, umístěné ke stěně, do rohu, odsávače umístěné pod kuchyňskou skříňkou a odsávače ostrůvkové. Mohou být výsuvné nebo výklopné, jednomotorové nebo dvoumotorové. Stále oblíbenější jsou v poslední době odsávače komínové, ale při výběru bychom se měli řídit především výkonností, hlučností a způsobem odtahu digestoře. O technické kvalitě odsávačů par svědčí zejména jejich výkon a hlučnost provozu. Odsávač par je vybaven účinným protitukovým filtrem, který zachytí tukové a mechanické částice a zabrání tomu, aby se ventilátor a odtahové potrubí zanášely. Tím zároveň přispívá k ochraně životního prostředí.
Při výběru digestoře je rozhodující velikost kuchyně, umístění sporáku a způsob odvětrání. Správný odsávač par by měl vyměnit vzduch v kuchyni nejméně šestkrát za hodinu a mít alespoň tři stupně výkonu. Pokud je kuchyň menší, postačí digestoř s menším výkonem motoru, velká kuchyň potřebuje výkonnější zařízení. Stejně je tomu v případě, je-li kuchyň volně propojena s dalším obytným prostorem – s jídelnou, případně i obývacím pokojem, kdy je třeba zajistit čistý vzduch na velké ploše.
Rozhodujeme-li se o způsobu odvětrání, musíme zvážit stavebně konstrukční možnosti domu. Nejúčinnějším způsobem likvidace par a pachů je odtah. Při odtahu procházejí kuchyňské páry a pachy tukovým filtrem a jsou odváděny odtahovým potrubím ven z místnosti do větrací šachty. Je to nejefektnější a cenově nejvýhodnější způsob, už proto, že nevyžaduje žádné vedlejší náklady. Recirkulaci volíme tehdy, když nemůžeme použít odtahový systém, tedy odvést výpary a pachy nepoužívaným komínem nebo ventilační šachtou. Princip recirkulace je poměrně jednoduchý – nasávaný vzduch se vede přes tukový a pachový filtr a opět se vrací zpět do místnosti. Digestoř je však třeba doplnit o aktivní uhlíkový filtr, který absorbuje pachové složky, páry a částečně i kouř. Uhlíkový filtr se doporučuje po šesti měsících nebo po sto dvaceti hodinách provozu vyměnit.
Velmi praktické jsou vyjímatelné nerezové tukové filtry, které jdou lehce vyjmout pomocí rychloupínáků a dají se umývat v myčce na nádobí. U dražších modelů signalizují blikající diody nutnost výměny nebo vyčištění filtru při snížení funkčnosti nebo po uplynutí aktivní doby provozu. Dobu použitelností filtrů je třeba hlídat a vyměňovat podle pokynů výrobce stejně jako je třeba udržovat kovová síta nad pracovní plochou v čistotě. Přilepenou mastnotu je nutné odstraňovat zejména nad plynovým sporákem s otevřeným plamenem, ale musíme se vyvarovat také přehřátí rozpáleného oleje a jeho vzplanutí.
U dražších modelů digestoří lze pomocí senzorového čidla (například ASC – Advanced Sensor Control) detekovat všechny druhy výparů, zápachů i kouře a plynů vznikajících při vaření. Jde o plně automatický systém k řízení funkce digestoře. Při senzorovém signálu se digestoř nastaví na první rychlostní stupeň. Potom mikroprocesor každých deset sekund přehodnotí všechny údaje, a pokud je to nezbytné, změní i rychlost odsávání. Po skončení senzorového signálu digestoř ještě nějakou dobu pracuje na nejnižší rychlostní stupeň, aby bylo zajištěno, že jsou všechny pachy stoprocentně odstraněny. Citlivost senzoru je možné nastavit, případně lze celou funkci vypnout a digestoř používat v normálním režimu. Některé typy digestoří dobíhají minutu, jiné, dokonalejší, jsou programovány s doběhovým časem pět až patnáct minut. Po uplynutí naprogramované doby provozu (až 10 hodin) se odsávač vypíná. Pro úplné odstavení odsávače ze sítě je nainstalován hlavní vypínač, který zabraňuje ztrátám elektrické energie při pohotovostním režimu.
Při výběru digestoře je třeba brát v úvahu i jeho hlučnost a energetickou náročnost. Vnitřní prostor kvalitního odsávače je opatřen materiálem tlumícím hluk, čímž je zajištěn příjemný a klidný provoz. Snížení hlučnosti a dosažení energetických úspor lze dosáhnout také zavedením vyspělé elektroniky motoru (tzv. ENS – Energy Noise Control), který zároveň zvyšuje i vzduchovou kapacitu. Základem systému je výkonný motor s vícestupňovou regulací a vysokým výkonem, který ve srovnání s tradičním motorem může snížit hluk až o třicet procent a snížit energetickou náročnost dokonce až o sedmdesát procent. Některé digestoře bývají vybaveny turbofunkcí, která sice zaručuje jejich vyšší výkon, ale na úkor hlučnosti. Snížení hlučnosti odsávače je možné dosáhnout zabudováním externího ventilátoru. Montuje se do zdi, na venkovní zeď, na střechu nebo do vedlejšího prostoru.
Pro efektivní využití tahu je důležité umístění digestoře nad varnou deskou nebo nad sporákem. Optimální je montáž ve výšce 60 až 80 cm nad varnou plochou. U sklokeramických varných desek může být menší, u plynových sporáků lze doporučit vzdálenost větší. Atraktivní nástěnné nebo ostrovní dekorační odsávače par zvýrazňují varnou zónu jako střed kuchyně. Díky chladnému nerezu nebo kombinaci nerezu a skla jsou v místnosti zasazeny jasné dominantní technické prvky a to v ideálních mírách šířek 60 až 90 nebo dokonce 100 cm.
Digestoře mívají zabudované osvětlení pro lepší nasvícení pracovního prostoru. Dostatek světla zajišťují halogenové lampy nebo kompaktní zářivky, díky kterým dochází k optimálnímu osvětlení celého varného prostoru. Intenzita osvětlení se může nastavit a měnit podle individuálních požadavků.
Zdroj foto: Pexels
