Možná uvažujete o koupi bonsaje a nebo již máte tento miniaturní stromek doma a chcete poodhalit jeho historii i se dozvědět, jak se o něj správně starat, aby rostl (a v některých případech i kvetl) do krásy. V tomto článku se dozvíte všechny potřebné informace, které byste bezpodmíněčně měli vědět, dříve než se pustíte do víru nadšení z pěstování bonsají.

Představujeme bonsaj

Bonsaje nejsou zvláštní odrůdou rostlin, jsou to jen miniaturní verze rozličných druhů stromů a keřů, jejichž malá velikost je podmíněna pouze omezeným prostorem květináče (misky), ve kterém se pěstují.

Název „bonsaj“ je kombinací dvou japonských slov, „bon“ znamená pěstování a „saj“ znamená miska. Samotný název se tedy soustředí na činnost s vytvářením bonsají spojenou více než na samotný výsledek. Ale právě kultivace bonsají je mnohem větším požitkem než dosažení cíle pěstitelského snažení. Je to nejen zábava, která má své osobité kouzlo, u některých vášnivých pěstitelů se hluboký zájem velmi lehce změní v posedlost.

Bonsaje původně pocházejí z Číny, odkud je do Japonska poprvé dovezli japonští buddhističtí mniši a to již v období mezi 6.-8. stoletím. Tyto čínské bonsaje, kterým se říká „penzaj“ (jedná se o kombinaci dvou totožných slov jako v japonštině), byly předchůdkyněmi japonských bonsají. Čínané se ale narozdíl od Japonců při pěstování stromků více soustředili na vytváření malých přírodních scenérií než jen na samotný miniaturní stromek, například jej v misce pěstovali tak, aby kořeny obrůstaly malý kámen a tuto kompozici stylizovali jako miniaturní obraz skály se stromem. Stromky kombinovali s rozsáhlými malebnými krajinkami s vodou (malými vodopády s jezírkem a rybkami), kameny, cestami z písku, mechem a trávou. Misky na jednotlivé stromky používali hlubší a dekorativnější než pak později Japonci.

V Japonsku jsou bonsaje součástí života, zachází se s nimi s respektem a  nezřídka se považují za živé bytosti jako domácí mazlíčci, proto se jim projevuje i náležitá péče. Jsou vysoce ceněny i předávány z generace na generaci, velké a majestátně robustní bonsaje staré několik set let jsou považovány za patřičnou chloubu rodiny, domu či zahrady.

Japonci tvrdí, že zdravá a krásně tvarovaná bonsaj je dokonalým příkladem vzkvétající přírody v rukách člověka, cílem je dosáhnout přirozeného vzhledu s přihlédnutím k daným měřítkům ideálu krásy a dokonalosti. V Číně se penzaje vytvářely v duchu taoismu (harmonie jin a jang).   

Začínáme

U nás jsou bonsaje považovány za příjemnou exotickou dekoraci bytu nebo domu, případně zahrádky. Proto je často najdeme v hobby marketech i supermarketech, bohužel tyto rostlinky mohou mít díky nekvalitní péči uhnívající kořeny a nebo bývají často napadeny různými škůdci. Ráda bych vás od takové koupě odradila, protože v konečném důsledku byste pak mohli o svou první bonsaj lehce přijít, třeba již během prvního týdne od jejího zakoupení. Neznamená to ale, že bonsaje z takových obchodů jsou nadobro odepsané, pro začátečníka by ale mohl případný nutný boj za její záchranu být neúspěšný. Výhodnější je si zakoupit o něco dražší ale zdravou bonsaj ve specializovaném obchodě, kde vám i poradí, jak se o rostlinku správně postarat, nemluvě o tom, že v obchodech s bonsajemi je mnohem větší výběr.

Některé bonsaje se samozřejmě dají také vypěstovat z řízků dospělých exemplářů a nebo pěkně od začátku – ze semínka. To je ale práce hlavně pro zkušené pěstitele, protože maličké rostlinky bonsají jsou velmi choulostivé a zranitelné a vyžadují profesionální péči, navíc byste museli na uspokojivě vzrostlou bonsaj čekat alespoň pět let.

Další možností je získat již dospělý malý stromek ve volné přírodě, například v horách nebo v lese. To ale samozřejmě nedělejte bez souhlasu majitele pozemku či lesa, také se ujistěte, o jaký strom se jedná, abyste věděli, v jakých podmínkách jej máte pěstovat.

Tyto neobvykle zakrslé stromky jsou vlivem prostředí i podnebí dokonalými adepty na větší bonsaje (menší než 40-50 cm najdete stěží). Vyzvednutí takového stromku (japonsky se mu říká „jamadori“) vám ale může zabrat hodně času (nemluvě o času stráveném jeho hledáním) vzhledem k tomu, že byste měli ze země dostat většinu jeho kořenů.

Bonsaje jsou různých druhů a typů, před pořízením vašeho prvního miniaturního stromku či keříku vám doporučuji si vyhledat co nejvíce informací o pěstování několika nenáročných bonsají, abyste si posléze vybrali tu pravou.

Vyberte si, pokud chcete jehličnaté, listnaté i květnaté (těch se u nás prodává poskrovnu), pro začátečníky jsou lepší spíše odolnější typy (nedoporučují se přezimující a nebo náročné exotické bonsaje).

Nejčastější bonsaje pro začátečníky (pokojové bonsaje, stálezelené):

Tlustice (Crassula ovata)

(kaktusovitá, sukulentní bonsaj = vydrží delší čas bez vody, nevadí jí přímé slunce, skvělá pro nezkušené pěstitele)
http://www.celysvet.cz/tlustice.php

(zde jsou jen fotografie „obyčejné“ tlustice, proto přikládám odkaz na foto bonsajové verze (Crassula ovata):
http://kiyanti2008.files.wordpress.com/2009/11/bonsai-crassula-ovata.jpg

Čaj fuki – alternativní název: Carmona

(celoročně kvete drobnými bílými květy, které se pak mění v nejedlé bobule)http://www.celysvet.cz/caj-fuki.php

Ptačí zob 

(rychle dorůstá, je odolný)
http://www.celysvet.cz/ptaci-zob-stalezeleny-ker.php

Čínský jilm

(relativně dobře odolný, potřebuje hodně světla)
http://www.celysvet.cz/cinsky-jilm.php

Fíkovník – Alternativní název: Fíkus, Smokvoň

(ideální nenáročná bonsaj pro začátečníky)
http://www.celysvet.cz/fikovnik.php

Kamenný tis – Alternativní název: Nohoplod

(jeden z nemnoha jehličnanů určených do bytu, potřebuje pravidelnou zálivku)http://www.celysvet.cz/nohoplod.php

Pomerančový jasmín – Aternativní název: Muraja

(při správné péči kvete několikrát do roka vonnými bílými kvítky, po odkvětu pak tvoří červené plody, jen vyjímečně jej napadají škůdci)
http://www.celysvet.cz/pomerancovy-jasmin.php

Čínský pepř

(jeho drobné květy se mění v černé plody, které, jak název sám napovídá, mají štiplavou chuť)
http://www.celysvet.cz/cinsky-pepr.php

Venkovní bonsaje bych doporučila o něco pokročilejším pěstitelům: azalka (Rododendron) je krásná svými pestrými květy, cypřišek se zas dá skvěle stříhat a upravovat, špatně ale snáší horké letní dny a prudké slunce, jako bonsaj bývá hodně choulostivý. Javor japonský (dlanitolistý) je znám svými úchvatnými proměnami barev listů během roku,  japonské jabloně a třešně jsou zas svými křehce působícími květy potěšením pro oko, to samozřejmě platí i pro jejich roztomilé miniaturní plody. Jalovec i smrk jsou také oblíbenými a vyhledávanými venkovními bonsajemi.

Pokud jde o velikost bonsaje, pak platí, čím větší, tím odolnější, zároveň však ale také podstatně dražší. 

Pěstování a péče

Když se psal rok 1992, přinesla moje maminka domů krásnou bonsaj. V té době ale ani prodavačka v květinářství, kde prodávali bonsaje, nevěděla, jak se správně o bonsaj starat, a tak naše maličká rarita na parapetu u okna nepřežila ani tři měsíce. Až později jsem zjistila, jakých fatálních chyb jsme se na našem čínském jilmu dopustili a to díky dnes již nehrozícímu nedostatku zdrojů informací o bonsajích.

Pěstovat bonsaje je umění. Mám na mysli oba významy této věty – jedná se o umělecký postup vytváření krásy, ale je to také občas dřina, spíše stres, s přihlédnutím k citlivosti stromků. Nenáročné bonsaje jsou ale hodně přizpůsobivé i odolné.

Připravte se na to, že si bonsaj zamilujete. Nedá se tomu vyhnout, jen člověk, kterého úděl rostlinky vůbec nezajímá, se jí nenechá spoutat. Budete se o ni starat i se v případě komplikací bát o její úděl skoro jako o své vlastní dítě. K jiným rostlinám člověk necítí tak silné pouto jako k bonsajím, obyčejné rostliny totiž nepotřebují tolik individuální péče a každodenní pozornost jako bonsaj. A v tom tkví její kouzlo, kterým si vás obmotá kolem svých drobných a křehkých větví, choulostivých listů či jehlic, případně i nápaditých miniaturních plodů a subtilních květů. Když ochoří, cítíte se špatně, a když jí zas vyraší nové listy, jste radostí bez sebe. Stručně řečeno, nelze jí odolat.

Péče o nenáročný typ bonsaje není zátěž a ani vás nijak neobtěžuje, naopak, je to relativně jednoduchá práce, jejíž plody vás těší.

Umístění a zalévání

Některé pokojové bonsaje potřebují dostatek světla (měly by být umístěny co nejblíže oknu), jiné zas mají rády polostín, takže není nutné je umísit přímo na parapet. Problémy mohou nastat v bytech s ústředním topením, které nejen bonsaj na parapetu rychle vysušuje, ale i zbavuje vzduch vlhkosti, což bonsajím neprospívá (vlhkost vzduchu menší než 50% způsobuje jejich chřadnutí), náhlý pokles vlhkosti se ale dá zvýšit použitím elektrického zvhčovače vzduchu a nebo mokrého ručníku na topení.

Zalévat byste měli svou bonsaj individuálně podle typu bonsaje i podle jejího umístění, většinu bonsají ale stačí zalévat jen jednou denně.

Občas se doporučuje korunu listů zvlhčovat pravidelným postřikem vodou a nebo misku se stromkem jednou za tři týdny „osvěžit“ několikavteřinovým ponorem do vody (jen po okraj misky, stromek musí zůstat suchý). Z vlastní zkušenosti ale doporučuji používat oba postupy střídmě – častý postřik listů může způsobit výskyt plísně a  ponor celé rostliny může vést k zahnívání kořenů.

Hnojení, půda, přesazování

Bonsaje se mohou hnojit (neboli přikrmovat J) organickými (např. kravský hnůj; nejlepší jsou granulovaná – zbavená zápachu) i minerálními hnojivy, přičemž minerální (chemická, ředí se vodou) se vstřebávají rychleji. Přesto se doporučují spíše hnojiva organická, protože u nich při předávkování nehrozí tzv. spálení (vysušení) kořenů, které v mnoha případech vede k úhynu bonsaje.

Hnojení se v létě u běžných bonsají doporučuje jednou za čtrnáct dní, v zimě pak jednou za měsíc.

Začínajícím nadšencům bych z počátku doporučovala používat běžný substrát na bonsaje (zeminu s potřebnými minerály). Speciální substráty (např. Akadama – japonský pálený jíl) se hodí spíše pro větší bonsaje a práce s nimi vyžaduje více zkušeností s pěstováním bonsají.   

Bonsaje by se měly přesazovat jednou za dva roky a to v určené měsíce v roce v závislosti na typu bonsaje. Během přesazování se doporučuje kořeny zkrátit o jednu třetinu.

V případě přesazování a zastřihování kořenů vás musím varovat, abyste po přesazení počkali s hnojením alespoň dva týdny (zejména pokud hnojíte minerálními hnojivy). Porušené nebo zatřižené kořeny potřebují čas k zacelení, jinak hrozí jejich spálení! 

Tvarování bonsají – drátování a zastřihování

Neobávejte se vytvořit své bonsaji nový sestřih, samozřejmě byste si měli nejdříve získat co nejvíce informací o drátování (tvarování větví pomocí drátu) i zastřihování, ale nemusí vám to vůbec nahánět strach.

Existují i oficiální typy tvarů bonsají, tím se ale nemusíte vůbec řídit, pokud nechcete se svou bonsají soutěžit na výstavách.

Mnoho začátečníků se zdráhá svou bonsaj tvarovat, proto ji jen zalévá a dohnojuje, a tak se pak rostlinka rozroste do všech stran a díky tomu působí neupraveně a nezajímavě. Přitom to není žádná věda, stačí si jen ujasnit, jakého tvaru bonsaje byste chtěli dosáhnout.

Drátováním upevňujeme větve i samotný kmen bonsaje do požadovaného tvaru (směru růstu). Používá se hliněný nebo měděný drát, měl by být posazen spíš volněji, aby se nezařezával do kmene či větví, rýhy od příliš těsného upevnění se pak dlouho hojí.

Zastřihávání jednotlivých větví a listů se pak provádí nůžkami i kleštěmi, přičemž by se bonsaj neměla zastřihávat příliš často, musíte jí dát čas na vyrašení nových větví a listů. Také byste ji neměli zbavovat většiny olistnění, zejména menší bonsaje potřebují k přežití a bezproblémovému růstu hodně listů.

Venkovní bonsaje se během přezimování nezastřihávají.

K pěstování a zejména tvarování bonsají se doporučují speciální nářadí pro bonsaje jako pilky, kartáčky, nůžky a kleště, lopatky, odměrky atd. Nejsou ale nutností, uvidíte, že si na zastřihování vystačíte např. jen s obyčejnými nůžkami na nehty.

Škůdci

Mezi nejčastější škůdce napadající bonsaje patří hlavně mšice, svilušky se svými pavoučími vlákny mezi listy, molice a také smutnice, staré známé malé mušky, které trápí většinu pokojových rostlin.

V prvé řadě doporučuji insekticidy na přírodní bázi, protože jsou šetrné k přírodě (Biool a nebo Neudosan). Bohužel při větším napadení nejsou tak účinné, to se pak musí sáhnout po silnějším opatření.

Na savé a žravé škůdce (hlavně na ty, co napadají listy a větve) je nejrozšířenějším obranným prostředkem insekticid Mospilan. Svilušky jsou ale hodně zákeřná stvoření, na ně je Mospilan krátký, místo toho je nejúčinější přípravek Omite.

Na půdní škůdce, co napadají kořeny bonsají (např. larvy smutnic) je pak vhodný insekticidní přípravek Dursban.

Pozor ale na přesné použití pesticidního přípravku dle návodu, abyste svou bonsaj nezahubili nebo si sami nezpůsobili újmu na zdraví!

Se svými bonsajemi se snažím zacházet opatrně, a proto nerada sahám k agresivně chemické obraně. Svilušek se při menším napadení dá zbavit zvhčováním (kropením) listů, protože nesnášejí vlhko a smutnic pak speciálními žlutými lepícími páskami, na kterých se uchytávají dospělé mušky. Proti molicím pomáhá časté větrání pokoje a pokud zpozorujete na své bonsaji napadení mšicemi již na počátku jejich invaze, osprchování stromku by vás jich mělo zbavit.

Nakonec musím podotknout, že pokud vaše bonsaj skomírá, neupadejte v beznaděj. Pokud po bližším zkoumání listů (jehlic) i kořenů neuvidíte žádné škůdce, vymyjte zeminu z kořenů a sestřihněte je (maximálně o třetinu). Pak přesaďte bonsaj do nového substrátu, s hnojením počkejte asi tři týdny, mezitím ji zalévejte tak, jak potřebuje. Postarejte se o dostatek vlhkosti vzduchu a světla a trpělivě čekejte. Pokud uděláte zářez do kmene nebo raději větve u kmene bonsaje a vnitřek je zelený, je bonsaj stále živá.

Vzpamatování bonsaje z určitého šoku (napadení škůdcem, spálení kořenů atd.) může trvat třeba i tři měsíce, proto vám doporučuji se bonsaje nezbavovat předčasně, uvidíte, že jí za čas vyraší nové listy a vy budete rádi, že jste jí nedali poslední sbohem.

Těžko můžeme svými znalostmi o bonsajích konkurovat tisícileté japonské tradici a umění jejich pěstování. Bonsaj ale přináší radost z péče o ni i probouzí naši kreativitu. Nechme se tedy unášet zvědavostí i nadšením z objevování neznámého, nechme se unést a inspirovat živým a věrným obrazem skutečné přírody – bonsají.  

Zdroj foto: Pixabay