Proč stavíme dřevostavbu?

Stavba dřevostavby

Stavět srdcem a rozumem znamená stavět dřevostavbu…, Josef Smola

Při návrhu „Domu snů“ hrál v rámci celého projektu důležitou roli faktor času. Pro realizaci stavby byla v časovém harmonogramu plánována doba cca čtyř měsíců. Již z toho důvodu hned v prvotních úvahách padla na přetřes možnost realizace moderní dřevostavby, která zároveň umožňuje dílčí prefabrikaci a tím i urychlení stavby. Potěšitelné bylo, že i v rámci castingů, rovněž celá řada uchazečů o účast v soutěži uváděla požadavek stavby dřevěného domu.
Na druhou stranu architekt tu není od toho, aby protěžoval nějakou technologii, (nedej bůh pod vidinou tučných provizí), ale v mém pojetí by si měl s klientem hodně povídat o jeho cílech a představáchkonstrukcích a vlastnostech materiálů – (musí je tedy velmi dobře znát a neustále sledovat novinky v oboru), a být mu nezávislým odborným poradcem při jeho rozhodnutích. Ze zkušenosti vím, že celá řada zastánců klasických zděných technologiím se po několika hodinách diskuze přikloní k dřevostavbě.
Pojďme si tedy společně podívat na výhody, které jsou spojeny se stavbami ze dřeva, nezavírejme však oči ani před některými problematickými vlastnostmi. Jejich poznáním se je naučíme eliminovat. Zajímavé a někdy úsměvné jsou rovněž mýty a předsudky, které jsou v Českých zemích stále s dřevostavbami spojeny, v posledním bloku se potom seznámíme se statistickými údaji týkajícími se produkce dřevní hmoty u nás i ve světě…

A. Klady, ale i slabší místa moderních dřevených staveb

plusy:

vysoká rychlost výstavby, suchá montáž = možnost prací i v zimě, výborné tepelně izolační vlastnosti, bezkonkurenční z hlediska vlivu na životní prostředí a z hlediska svázaných emisí COa SO2 (skleníkových plynů), nízké dopravní nároky, snadná recyklace, ideální do seismických oblastí a povodňových oblastí – vysychají rychleji než zděné stavby s nesrovnatelně menšími škodami.

mínusy:

větší nároky na projekt a provedení na stavbě, důraz na statiku, protipožární řešení a akustiku, vyšší míra citlivosti na vlhkostní režim, pouze v ČR (!) cca o 10% vyšší pořizovací náklady.

B. Mýty a předsudky o dřevostavbách – jeden z významných důvodů jejich menšího rozšíření v Česku:

1. Dřevo je hořlavé, dům ze dřeva proto „snáze“ vyhoří…

Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů = jedovaté splodiny z plastických hmot. Dřevo hoří, ale moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích brání dalšímu ohoření. V USA po 11. září chrání v některých případech ocelové skelety vícepodlažních budov dřevěnými obklady (!)

2. Dřevěný dům vypadá jako hájenka nebo srub…

Moderní dřevostavba vypadá podle toho, nakolik se sejde osvícený klient a výtvarně potentní architekt znalý konstrukcí dřevostaveb, tradiční forma srubu, nebo roubené chalupy je technologicky i výtvarně dávno překonaná, viz. rovněž design Domu snů .

3. Dřevěný dům má horší tepelně-izolační vlastnosti než například zděný

(je v něm větší zima a hůře se vytopí)… Naopak většina a to i katalogových projektů má nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Vyplývá to z principu konstrukce – obvykle dřevěný rám vyplněný kontaktně izolací – je tedy integrována složka nosná a tepelně izolační. Je pravda, že dřevěné stavby jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo. To však považuji za přednost – u dřevostavby topím ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se mi neukládá nejdříve to těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Jestliže chci akumulaci, umím ji vytvořit i u dřevostavby, vložením zděné, nebo betonové části do podlah, stropů, nebo stěn. V Domě snů jsou vyzdívky a omítky z nepálené hlíny, použitá dřevovláknitá tepelná izolace má velmi dobrou akumulační schopnost, prakticky na úrovni masivního dřeva.

4. Dřeveny dům vypadá podobně jako „Okal“…

Je pravda, že Okaly jsou bohužel v mysli stavebníků hluboko zakotveny jako odstrašující příklad konstrukce dřevostavby. A musím konstatovat, že v době jejich realizace u nás, byly v Rakousku již technologicky překonány. Vývoj je však dnes úplně jinde, je to jako srovnávat „trabanta s oktávkou“. Nové certifikované polistopadové materiály, zcela ekologická a bezpečná technologie s vyloučením plastových fólií, systémy vytápění, vzhled i provedení atd…

5. Dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč…

Může, pokud je navržen a realizován amatérem, nebo často nekvalitně svépomocí. Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Základní předpoklad jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů tak zvané „konstrukční ochrany dřeva“ k zamezení vnikání vlhkosti do konstrukce a ochrana konstrukčních prvků proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhována do souvislostí, kde nemohou z povahy věci obstát, např. pod úroveň terénu. Dále je nezbytná technologická kázeň při realizaci.

6. Dřevěná stavba je křehčí než zděná, má nižší životnost… (jako „domeček z karet“).

I moderní dřevostavba musí splňovat přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu a životnost. Správně udržovaná dřevostavba má stejnou životnost jako zděná stavba – mimochodem tu musíme také udržovat na což se rádo zapomíná …

7. Stavět domy ze dřeva je neekologické, nešetrné k přírodě, musí se kácet stromy…

Stavby ze dřeva jsou stavby z jediného masově použitelného a plně obnovitelného tuzemského materiálu. V současnosti máme dvojnásobnou rozlohu lesů než za první republiky. Míru využití dřeva pro stavebnictví máme horší, než například Portugalsko, které je skoro bez lesů. Roční přírůstky jsou stále vyšší než plánovaná těžba. Problémem je, že pro dřevo neumíme nalézt odbyt doma – vyvážíme ho jako surovinu naležato, místo abychom do něho dokázali vložit přidanou hodnotu a vyváželi ho jako sofistikované výrobky do zahraničí. Takže o poškozování životního prostředí, nebo neúměrném kácení nemůže být řeč. (Srovnej rovněž statistická data na konci).

8. V dřevěném domě je všechno slyšet…

Citlivější místa dřevostaveb na řešení jsou obecně statika, požár a právě akustika, zejména u vícepodlažních bytových domů. Nicméně u správně navržené a provedené moderní dřevostavby musí být splněny rovněž závazné hygienické předpisy a normy z hlediska šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory, takže je to náročnější než u klasické zděné stavby, ale plně řešitelné.

9. Dřevěná stavba to je spíš chata, nebo provizórium…

Další mýtus, je fakt, že v ČR to tak do nedávna platilo a byla to rovněž dlouho oficiální politická doktrína. A ještě chvíli bude trvat, než srovnáme krok alespoň s Evropou. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje typologicky druh stavby, který by se nedal s výhodou ze dřeva realizovat, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal. Zejména v oblasti nízkoenergetických a pasivních domů mají dřevostavby řadu významných a bezkonkurenčních předností.

C. Nejčastější otázky a odpovědi, které obvykle zajímají diváky, čtenáře a posluchače:

1. Proč se u nás staví méně staveb ze dřeva, než ve vyspělém světě?

Neopodstatněné tradující se předsudky a mýty (viz blok B), chybějící soustředěná a cílená kvalifikovaná osvěta a propagace, účinný tlak konkurence „silikátového lobby“, chybějící zelená politika státu a finanční motivace stavebníků a daňové úlevy, neochota učit se novému a nedůvěra ze strany profesionálů architektů i realizačních firem, cenová hladina dřeva a výrobků z něho = stále se např. vyplatí dovézt kontejner dříví z Kanady (!), poškození pověsti dřevostaveb amatérskými pokusy = pověsti o nepovedených se šíří rychleji, než o těch kvalitních, nedostatečná činnost ČOI = použití výrobků bez zkoušek a certifikátů i stavebních úřadů = zkolaudují každou „hovadinu“, nekontrolují osvědčení, nešťastná, nepoučená a nekvalifikovaná vystoupení některých kolegů v době povodní proti dřevostavbám, kterým byla dána ve zjitřené době velká publicita v tisku, problematická úroveň kvality práce řady stavebních firem na dřevostavby se specializující, nedostatek objektivních zaručených informací pro laickou i odbornou veřejnost a naopak nepravdivé, zkreslené a zavádějící informace běžně uvedené například na internetu….

2. Kdy a kde byste dřevo jako stavební materiál nedoporučil?

S výjimkou podzemních staveb asi neexistuje výluka. Vždy záleží na specifikách konkrétního zadání, ekonomické i technologické výhodnosti, dřevo samozřejmě není samospasitelné a tam kde evidentně neobstojí, má smysl ho nahradit jiným materiálem, běžně ocelovými prvky, nebo spřaženými dřevo – betonovými konstrukcemi, které účinně řeší problematiku požáru i akustiky zejména u větších rozponů stropních konstrukcí vícepodlažních staveb. Běžně se dřevo používá u staveb pro bydlení, dopravních, občanských, sportovních, sakrálních, průmyslových, pro výstavní účely atd.

3. Kdy byste dřevo naopak upřednostnil?

Určitě u domů nízkoenergetických a v pasivním energetickém standardu tam nemá vážnou konkurenci. Vzhledem k integrované funkci nosné a tepelně izolační se dosahuje minimálních tlouštěk obvodového pláště, (= úspoře vnitřního prostoru) a zároveň vysokého tepelného výkonu s eliminací tepelných mostů, (to je podstatné).
Pořizovací náklady,(zjednodušené a primitivní hledisko) jsou o něco vyšší,
(cca +10%). To však není objektivní údaj, který nezohledňuje společensky nutné náklady vložené do stavby. Ve vyspělém světě se běžně hodnotí stavby a použité stavební materiály v celém životním cyklu, tj. z hlediska množství svázané energie do stavby vložené v celém procesu od výroby materiálů, jejich dopravu, zabudování a pořizovací náklady, náklady na údržbu, odstranění a recyklaci stavby. Objektivní přepočtový ekvivalent jsou např. vzniklé oxidy uhlíku a síry jako skleníkové plyny. Z tohoto hlediska nemají dřevostavby konkurenci. Podstatně hůř jsou na tom stavby z cihel, nebo betonu, děsivě pak dopadnou ocelové, nebo dokonce konstrukce z hliníku.

4. Jaké jsou jiné/další výhody dřeva oproti jiným stavebním materiálům? (viz blok A a dále…).

Dřevo jako jediný stavební materiál má pasivní bilanci CO2. Více ho za života v lese absorbuje, (fotosyntéza) než jako mrtvé v podobě stavebního výrobku vygeneruje.
Jak říká kolega Ing. Pavel Kubů, je to ideální materiál – zaživa se stará o naše zdravé životní prostředí, mrtvé nám věrně slouží na stavbách, když ho nepotřebujeme tak se beze zbytku ztratí. = Dokonalá bezodpadová technologie.

D. Fakta a statistika

Podívejme se dále na zajímavá souhrnná statistická data o využití dřevní suroviny v tuzemsku ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Již tyto údaje vyvracejí některé často tradované mýty v oblasti použití dřeva v ČR, ale rozhodně pro nás nevyznívají v celkovém kontextu nikterak lichotivě…. :

  • Rozloha lesů činí v současnosti 33,5% z celkové rozlohy České republiky a neustále se zvyšuje, roční přírůstek činí 18 mil. m3 „živé“ dřevní hmoty.
  • Roční těžba reprezentuje 15 mil. m3, nezpracovaný přebytek proto činí 3 mil. m3/rok.
  • V množství zásob dřeva je ČR na 4. místě v Evropě, pro představu to činí 245 m3 /ha.
  • Patříme mezi 12 nejlesnatějších evropských států a držíme 6. místo v přírůstku na hektar.
  • Pro srovnání, zásoby dřeva činili v roce 1930 – 307 mil.m3, v roce 2003 to byl více jak dvojnásobek – 650 mil. m3.
  • Roční spotřeba dřeva činí v ČR 0,23 m3/obyvatele, V Rakousku je to 3x více, V severských zemích 4x více, (V EU jsme na posledním místě spolu s Portugalskem).
  • Zaostáváme rovněž hluboko v míře využití dřeva ve stavebnictví, severské státy 70%, Rakousko Německo 20%, ČR méně než 3% (!). To však neznamená, že by se v celkovém objemu u nás méně stavělo, ale že dřevo je nahrazováno méně ekologickými stavebními materiály (zejména plasty, ocelí, betonem).
  • Podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jev ČR jen 1%. V Německu to je 7%, (ale například jen v Bavorsku neuvěřitelných 70%), v Rakousku a Švýcarsku 10%, ve Skotsku 50%, V Norsku a Dánsku přes 60%…
  • Stavebnictví patří v ČR mezi hlavní národohospodářská odvětví s 15 % podílem na tvorbě HDP – zaměstnává 9% produktivního obyvatelstva. Již v současnosti 1/3 – 1/2 objemu vývozu za rok v rámci sektoru stavebnictví tvoří dřevostavby, (převážně typové rodinné domy).
  • Dřevo je jediný stavební materiál, který má pasivní bilanci CO2. To znamená, že v celém životním cyklu ho více absorbuje, než zpracované na stavební materiál vyprodukuje.
  • Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují dopady na globální klimatické změny. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2.
  • Jeden průměrný rodinný dům reprezentuje potřebu 100 – 150 m3 dřeva a při životnosti cca 100 let je to významné množství vázaného CO2.
  • V místě, kde vytěžíme dřevní surovinu na jeden rodinný dům vyroste za méně jak sto let nový les, který váže další tuny tohoto významného skleníkového plynu. (Naopak při výrobě cementu, oceli, pálených cihel i vápna a jejich přepravě se značné množství CO2 pouze uvolňuje do ovzduší).
  • Každý Evropan má k dispozici téměř jeden m3 dorůstajícího dříví ročně. To znamená, že pro každou tříčlennou rodinu vyroste za 50 let 150 m3 reprezentující surovinu, z níž lze postavit rodinný dům s kvalitní izolací a nízkými náklady na vytápění. Takto zpracované dřevo lze po dožití domu recyklovat nebo spálit a vzniklé teplo opět účelně využít. Za dobu životnosti dřevěného domu vyroste nový les…

Zdroj foto: Pexels

Autor: Iveta Kučerová

Jsem pečlivá, kreativní a vždy hledám nové způsoby, jak zaujmout a inspirovat. Mám ráda detaily a věnuji jim pozornost, protože věřím, že právě ty dělají velký rozdíl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související články