Schody a schodiště – dvě slova, která mají pro mnoho lidí stejný význam. Ve skutečnosti je mezi tím, co označují, rozdíl. „Schody jsou pouze jednotlivé stupně,“ vysvětluje architekt Patrik Tichý, „kdežto schodiště je jejich seskupení do určitého tvaru a pod určitým sklonem tak, aby pokud možno splnilo svoji nejdůležitější funkci, a to vyrovnání výškového rozdílu a komunikační propojení rozdílných úrovní podlah.“
Důležitou roli hraje také to, kolik prostoru na schodiště je k dispozici. Z toho se odvozuje tvar schodišťového ramene, rozměry stupňů a provedení bude buď plné, nebo s otvory, tedy bez podstupnic.
To vše a ještě další aspekty, jako cenu či bezpečnostní a požární požadavky, musí každý zvážit.
V dnešní době díky novým technologiím je možné vytvořit prakticky jakýkoli tvar zpracováním tradičních materiálů (beton, kámen, dřevo, ocel nebo litina), ale i relativně nových či nově používaných (hliník, sklo, plasty).
Volba materiálu se odvíjí od místa použití, ale i od jeho ceny. „Stále dost rozšířeným typem je betonové schodiště vyrobené do bednění na místě či prefabrikované, tedy předvyrobené. Má svoje výhody i nevýhody. Je nehořlavé, dostatečně únosné, cenově příjemné,“ vysvětluje Tichý.
„A obložené může být dřevem, kamenem, dlaždicemi, laminovanými lamelami, linoleem či jen kobercem,“ dodává Vladimír Jelínek z firmy JELÍNEK interiér.
Dalším typem stále více se rozšiřujícím je dřevěné schodiště, to znamená, že celá konstrukce je ze dřeva – čím tvrdší, tím má větší životnost.
Tvary schodišť
- rovné
- zatočené o 90 stupňů – do „L“
- zatočené o 90 stupňů s podestou
- zatočené o 180 stupňů – do „U“
- zatočené o 180 stupňů s podestou
- točité
Nejrozšířenější jsou dřeva domácí produkce jako borovice, dub, buk a další. Tato schodiště jsou jistě pohledově velice zajímavá, mají však i svoje omezení. Jsou hořlavá, náchylnější na poruchy, protože je to přírodní materiál, a na napadení škůdci.
Právě z tohoto důvodu se často používají schodiště kombinovaná, například nosná konstrukce ocelová a stupně dřevěné. Ale i takové schodiště s vhodnou konstrukcí a kapotáží může vypadat jako celodřevěné.
„V některých případech se ocelová či nerezová konstrukce naopak nechá vyznít v celé své kráse, kterou ještě podtrhne nádherné ušlechtilé dřevo například ořech nebo wenge,“ říká architekt.
V tomto případě je však nutno počítat s vyšší cenou. Tímto způsobem pojednané schodiště je již jakýmsi šperkem interiéru.
Druhy schodišť
SKLOPNÉ – ŽEBŘÍKOVÉ, STAHOVACÍ. Hodí se spíš na půdu nebo do prostor, kam se chodí jen občas. Nabízejí se buď dřevěné v cenách od 3 do 7 tisíc korun, nebo kovové, které pořídíte za 6 až 13 tisíc korun. Pokud po schodech potřebujete chodit častěji, zvolte raději některé z typových schodišť.
TYPOVÉ – je levné, většinou bývá hodně strmé. Vyrábí se z měkkého dřeva, tedy smrku či borovice. Nejčastěji se prodává nesmontované a nenalakované. Natírá se klasickým podlahových lakem. Na přání zákazníka je firmy dodají i s montáží, samozřejmě za poplatek. Cena těchto schodů se pohybuje zhruba od 4 do 30 tisíc, podle složitosti. Jedním z typových schodišť jsou i „mlynářské schody“ – jsou hodně strmé, žebříkové, ale jejich stupnice jsou střídavě vykrajované, takže i dolů se po nich dá chodit popředu.
NA MÍRU – podle přání zákazníka. Může být jakýkoli typ – rovné, zatočené či točité. Schodiště může být celodřevěné, kovové nebo kombinované, můžete si vybrat samonosné či s konstrukcí. Ta je vybetonovaná nebo kovová. Velmi široká je i nabídka zábradlí – dřevěné či s výplněmi, které mohou být dřevěné, kovové, ale i skleněné. Běžná cena schodiště na zakázku se pohybuje od 50 do 100 tisíc korun, luxusnější verze jsou mnohem dražší.
Zdroj foto: Pixabay
