Dřevostavba, když ji zapálíte, shoří jako papír, nebo snad ne? Podívejte se na fotografie a video z ojedinělého experimentu provedeného v rámci odborné konference. Jeho cílem bylo ověřit chování současné moderně provedené dřevostavby při požáru.
Test několik měsíců připravovali především p. Kaňa z HLC Hodonín za odborné spolupráce kolektivu pracovníků PAVUS Praha a Veselí nad Lužnicí v čele s Ing. Jaroslavem Dufkem a Ing. Hruškou a kolektivu katedry Dřevěných konstrukcí ČVÚT Praha v čele s doc. Ing. Petrem Kuklíkem CSc. Neméně důležití byli výrobci materiálů typických pro dřevostavby STEICO (výrobce ekologických nosníků a sloupků), Egger (výrobce deskových materiálů), MTA (dodavatel materiálů pro dřevostavby), Stomix (výrobce zateplovacího systému), Slavona – (výrobce oken), Knauf Insulation (výrobce minerální izolace) a Knauf (dodavatel protipožárních desek na bázi sádry).
Zajištění požární bezpečnosti celé akce leželo na bedrech HZS Hodonín.
Základem konstrukce dřevostavby byl systém sloupkových stěnových panelů zevnitř deskami OSB a sádrokartonovými deskami Knauf a z exteriéru OSB deskami v kombinaci s tepelně izolačním systémem na bázi pěnového polystyrénu s fasádou od firmy STOMIX. Strop byl proveden opět jako sendvič složený z nosníků na bázi dřeva opláštěný ze strany místnosti opět kombinací OSB a sádrokartonových desek Knauf. Ze strany exteriéru byly na nosníky připevněny desky OSB se zatížením pytli s pískem.
Konstrukce byly vyplněny ekologickou dřevitou vlnou Steico a kamennou vlnou záměrně rozdílné objemové hmotnosti kvůli srovnání.
Cílem pokusu bylo ověřit chování konstrukce jako celku i jejích jednotlivých detailů. V průběhu zkoušky byly měřeny teploty konstrukce jak ze strany požáru, tak především ze strany požáru odvrácené. K zvláštnostem patřilo při běžných požárních zkouškách nepoužívané použití thermovize pro detailní zmapování teplot na sledovaných konstrukcí. Přestože problematiky neznalému divákovi se mohl zpočátku zdát vyvolaný požár jako ohníček na opékání buřtů, při zkoušce bylo dosaženo teplot v hoříčí místnosti až 800 0C, což je pouhých 120°C pod normovou teplotní křivkou používanou při běžných zkouškách požární odolnosti ve zkušebně.
Zkouška byla plánována na dobu 30 minut.
Již ze samotného způsobu provádění thermovize byla zřejmá bezpečnost chování dřevostavby při požáru. Pracovník pověřený jejím prováděním byl prakticky po celou dobu požáru uvnitř dřevostavby v místnosti s požárem bezprostředně sousedící a oddělené pouze požární stěnou s dřevenou nosnou konstrukcí. Vzhledem k tomu, že samotná dělící stěna byla navržená na EI 60, teplota jejího povrchu ani zdaleka nedosáhla teploty hrozící byť jen popálením rukou při dotyku, což si také mnoho přihlížejících ihned po zkoušce ověřovalo na vlastní kůži. Chování konstrukcí jasně ukázalo jak nesmírně účinná je v protipožární ochraně zdánlivě nepatrně silná sádrokartonová deska Knauf použitá na stěnách či podhledech.
Chování fasády ukázalo důležitost v revidované normě 73 08 10 nové zaváděných požárních pásů z minerální vlny šířky 0.5 okolo každého okenního i dveřního otvoru. V průběhu požáru se totiž polystyren v okolí zmiňovaných otvorů zcela roztavil a na fasádě zůstalo pouze vlající vnější omítkové souvrství zateplovacího systému. Přestože došlo v místě působení plamene k roztavení polystyrenu, nedošlo k šíření ohně dále než v místě jeho roztavení, takže lze konstatovat, že polystyren se choval jako samozhášivý.
Pro odbornou i laickou veřejnost je ovšem nejdůležitější, že v průběhu 30 minut požáru nedošlo k jeho rozšíření mimo hořící místnost a trochu nadneseně řečeno, byste si ve vedlejší místnosti vůbec nemuseli všimnout, že hoří. A to je pro stále rostoucí segment nízkoenergetických a pasivních staveb s dřevěnou nosnou konstrukcí to nejdůležitější zjištění.
Zdroj foto: Pexels
